TDR: Test Driven Revision

Aneb opakování založené na testech

V poslední době bylo mým údělem si opakovat látku na zkoušku z psychologie. Jak se mi tak obvykle stává, dost času jsem přemýšlel nad tím, jaká strategie opakování by byla nejefektivnější. Vymyslel jsem strategii, nebo spíše metodiku, kterou bych vám chtěl představit v tomto článku.

Cíl opakování

Pro posouzení toho, jak zlepšit efektivitu opakování, je nejprve nutné si připomenout, jaký že je vlastně jeho cíl.

„No“, odpovíte mi, „abych látku uměl, žejo“. To je sice pravda, ale je to dost vágní věc. Aby se dalo posoudit, jak něco umíme, používá se hlavně v univerzitním a středoškolském prostředí různé formy zkoušek a testů. Této konvence se jakožto studenti budeme držet. Tudíž můžeme říct, že cíl opakování je napsat test lépe než kdybych opakování neprováděl.

Od této definice se můžeme odpíchnout a pokračovat dál. Aby naše opakování mělo nějaký dopad, chceme aby jeho výsledky byly měřitelné. Nejjednoduší způsob, jak výsledky změřit, je před a po opakování napsat test a porovnat výsledky.

Začátek: test

Zahájíme tedy celé učení testem – a to testem obtížností na stejné úrovni, jako zkouška, na kterou se připravujeme. Cílem je zjistit co si pamatujeme z ročníku a co ne. Třeba zjistíme, že si pamatujeme většinu a není vlastně třeba se připravovat. Nebo zjistíme, že předmět, který jsme si mysleli, že výborně umíme, vlastně vůbec nezvládáme.

Ovšem u tohoto úvodního testu je velmi důležitý design. Test by měl být relativně krátký (nemá smysl ztrávit veškerý čas na učení vyplňováním testů), ale měl by obsahovat otázky pokrývající všechna možná témata. Ideálním typem tohoto testu je MCQ, tedy test typu A, B, C, protože může pokrývat velké množství znalostí. Na druhou stranu je potřeba otázky volit tak, aby nešlo ostatní odpovědi velmi snadno vyloučit.

Jakmile je takovýhle test napsán, mělo by být snadné udělat analýzu slabých a silných bodů. Například pokud skládám zkoušku z elementární matiky a budu mít takovýto test:

Otázka: 4 + 4 = ?
Odpověď: 8

Otázka: 4 * 5 = ?
Odpověď: 15

Otázka: 15 / 3 = ?
Odpověď: 4

Otázka: 6 + 7 = ?
Odpověď: 13

Otázka: 13 – 4 = ?
Odpověď: 9

Otázka: 20 / 5 = ?
Odpověď: 4

Otázka: 3 * 7 = ?
Odpověď: 22

Otázka: 5 – 3 = ?
Odpověď: 2

Můžeme podle analýzy výsledků snadno najít následující studijní hodnocení:

Sčítání: výborně
Odečítání: výborně
Násobení: slabé
Dělení: průměrné

Následně víme, že bychom měli svůj studijní čas rozdělit zhruba 70% na násobení a 30% na dělení.

Sprint: opakování

Následuje druhá část plánu, takzvaný Sprint. Sprint je jedna jednotka opakování s měřitelným výsledkem. Trvání sprintu záleží na Vaší schopnosti se učit a také kolik času na učení máte. Důležité je, abyste za tu dobu udrželi soustředění a dokázali se zlepšit v závěrečném testu. Pro mě osobně je ideální doba sprintu asi 3 a půl hodiny, nicméně tato doba se může dost lišit.

Po konci sprintu následuje okamžitý test, nicméně tento test je specializovaný – jeho otázky zahrnují pouze látku, na kterou byl zaměřený Sprint. Toto je důležité i pro udržení pozornosti při opakování – zabraňuje odbíhání od tématu.

Po vyhodnocení testu se plánuje následující sprint: pokud byl test již vyhovující, nebo se zlepšení od posledního testu dostalo pod 4%, je výhodné změnit téma následujícího sprintu. Pokud se to nestalo, je možné naplánovat sprint na stejné téma, ale zaměřit se na oblasti, které byly v testu nejslabší.

Iterace

Po zhruba sedmi sprintech by se měla provést tzv. iterace, tedy celkový test (podobný jako úvodní) a přerozdělit sprintové priority. Iterační cykly se provádí dokavaď má učení smysl (tzn. dokavaď nám test nepotvrdí, že už to umíme, nebo nám dojde čas na učení).

Problémy

Jak asi vidíte, metoda je poměrně hezká, nicméně pro spoustu lidí v zásadě těžko využitelná. Hlavní kritikou se zdá otázka, kde vzít ty testy. Dělat si je samostatně je nesmysl, to už byste víc času strávili sestavováním samostatných testů než opakováním.

Zde je čas nejlépe na osvíceného pedagoga, který si přečte tento článek ;-) Testy nám však mohou udělat i spolužáci co stejnou věc studovali například o rok dříve, stejně jako my můžeme udělat testy pro ty co budou po nás. Obecně si celý tento systém vysloveně říká o nějaké chytré softwarové řešení, v jehož rámci by klidně mohl být i wiki systém na testy. (Pokud byste měli o takovou věc zájem, sdělte to v komentářích, kdo ví, třeba až nebudu mít co dělat…)

Další problém může být, že pokud se tento systém nemusí hodit stejně pro všechny typy učení. Já jsem ho navrhl hlavně s ohledem na předměty, kde jde hodně o učení – tzn. je hlavně cvičená paměť. Naprosto netuším, jestli se tento systém hodí i pro např. fyziku.

Na závěr bych chtěl poznamenat, že tento systém není z větší části testován a tudíž v něm mohou být chyby či nelogičnosti. Pokud vás něco napadne, zanechte prosím komentář.

2 komentáře k článku “TDR: Test Driven Revision”

  1. Bug říká:

    Závidím ti soustředění tři a půl hodiny. Tohle může fungovat u mnoha věcí, ale ty testy vážně nejsou :) U tohoto typu předmětů mi výrazně pomáhá napsat si nějaká témata, bez detailů (to ti zabere 5 minut) a pak se k tomu papíru za hodinu vrátit (když už si o těch tématech nic nepamatuješ pokud jsi něco náhodou zahlídnul při výrobě papíru) a zkusit k nim napsat co nejvíc věcí. Je tím perfektně vidět o čem člověk něco ví, o čem ví kraviny a o čem neví nic.
    A wiki s testama neni problém, to bych klidně udělal i já, jen by to chtělo ty testy ;)

  2. kopomir říká:

    No ohledně té wiki, měl jsem na mysli spíš nějaké stránky, které by testy automaticky sestavovaly a vyhodnocovaly. Otázky do těch testů by se braly z nějaké databáze, do která by mohl přidávat otázky každý.

    Každopádně něco na ten způsob. Taky by bylo super, kdyby se tohohle chytli autoři učebnic a učebnici vydávali dohromady s kompletní testovací sadou.

    To s těma papírama zní zajímavě, budu to muset někdy vyzkoušet. Teď už mě čekaj zkoušky jen z takovejch těch logickej předmětů, takže asi tak za půl roku:)

Zanechte komentář

Abyste mohl komentovat, musíte se přihlásit.